Foto: Oltářík před rodným domem P. Šuránka (asi 20. léta 20. stol.)
Před 120 lety, se v Ostrožské Lhotě, v domku č. p. 28 (dnes kousek od cukrárny :)) narodil malý Antonín.
Antonínův příkladný život oslovil jeho současníky natolik, že velmi záhy po jeho smrti (1982) začali usilovat o jeho blahořeční.
Takto na své narození vzpomíná on sám ve svých vzpomínkách Dějiny mého povolání 1:
„Narodil jsem se na Boží tělo 29. 5. 1902. K průvodu s Nejsvětější svátostí se stavějí u čtyř domů oltáře,
kterým u nás říkají „kostelíčky“. I v našem rodě se stavěl takový oltář.
U nás byl třetí oltář, při němž kněz v posvátných zpěvech opěvuje „chléb andělský“, předobrazený v oběti Izáka
a Beránka velikonočního a vzývá svátostného Spasitele jako „Dobrého pastýře“.
Nuže, je možné, že právě v té době, kdy dlel Spasitel v záři světel na oltáři našeho domu,
v době, kdy zpíval kněz „Ecce panis angelorum“, „Bone Pastor, panis vere“, jsem se narodil.
Má matka mě porodila klanějíc se nebeskému Veleknězi.
A jistě svěřila ochraně, péči a vedení Dobrého pastýře, možná i zasvětila jeho službě.
Téhož dne při májové pobožnosti jsem byl pokřtěn. Za zpěvů mariánských písní.
Dostal jsem jméno světce důvěrně uctívaného ve slováckém kraji, Antonína,
jehož kaple zdobí prostý kopeček mezi Blatnicí a mým rodištěm Ostrožskou Lhotou
a jemuž se říká prosto „Antonínek“.
JEŽÍŠ - MARIA - ANTONÍN
Obsah těchto jmen se měl stát obsahem mého života.“
Dnes můžeme říct, že obsah těch jmen naplnil vrchovatě.
