Foto: Lenka Fojtíková

 

Pohřeb P. Antonína Šuránka se konal v úterý 9. 11. 1982 v Ostrožské Lhotě.
Přesně o 39 let později se zde sešlo čtrnáct kněží a několik desítek, převážně přespolních, věřících, aby poděkovali za jeho život, dílo a odkaz.

Už třináctým rokem se kněží schází každé první úterý na Svatém Antonínku a v listopadu přichází do místa, kde se P. Šruánek narodil a očekává zde vzkříšení.
Poblíž jeho hrobu prosí za vlastní posvěcení, vytrvalost v dobrém a vyprošují nová kněžská a řeholní povolání.

Hlavním celebrantem byl P. ThLic. Pavel STUŠKA, PhD., rektor arcibiskupského kněžského semináře v Olomouci (rodák z nedalekých Hradčovic) a homilie se ujal P. ICLic Jiří ZÁMEČNÍK, který je mj. biskupský delegát pro svatořečení (rodák z Uh. Brodu).

Z titulu funkce, kterou zastává druhým rokem,  má za úkol se více zajímat a šířit úctu ke třem kandidátům blahořeční v naší arcidiecézi. Kromě P. Šuránka se jedná o arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana (1851-1923) a Annu Marii Zelíkovou (1924-1941).

„Jsem jen tužka v rukou Božích. To on si pomocí ní píše, co chce.“
Matka Tereza

„My nechceme oslavovat člověka, ale Boha. Bůh je oslavován ve svých svatých. Bůh působí ve svých lidech, kteří se mu dali k dispozici,“ řekl během promluvy P. Zámečník.

Připomenul také citát Matky Terezy: „Jsem jen tužka v rukou Božích. To on si pomocí ní píše, co chce“ a dodal: „Nás zajímá výsledek – obraz. Pero, tužka, pastelka je jen nástroj k namalování díla. Sám o sobě nástroj nikoho nezajímá. Zajímá ho dílo. Každý světec a každý z nás, když chce být svatý, je povolán, aby se stal tímto nástrojem. … Svatí neukazují, co dokáže člověk. Svatí ukazují, co dokáže Bůh, protože jsou nástrojem, nejsou ta díla. Dávají Bohu možnost zazářit skrze sebe."

Krátkou reportáž můžete shlédnout v archivu TV Noe. (od 6:00 min)