Smrt sv. Antonína, nedokončená freska od Jano Köhlera

 

Na 80 let smutnou událost, která se stala v Ostrožské Lhotě pod Antonínkem, si vzpomenou jen skuteční pamětníci.
Těm o něco mladším (místním) se může v paměti vybavit vzpomínka na příhodu, kterou možná z úst rodičů a prarodičů slýchali.

Na smrt cizího jednadvacetiletého mladíka, který po pádu z kola u sochy sv. Jana Křtitele (u cukrárny) na místě zemřel, vzpomínala starší generace velmi dlouho. Mnozí ji připomínali zvlášť tehdy, když viděli jet cyklistu nebezpečně z Antonínku nebo napomínali své příbuzné před cestou na kole.

Josef Jemelka (⁎7. 6. 1920 †23. 7. 1941) byl bohoslovcem 3. ročníku.
Spolu s o dva roky starším bratrem Aloisem, také bohoslovcem, jeli z Antonínku, kde byli navštívit svého spirituála P. A. Šruánka.
Samotného P. Šuránka, ale i celou obec, která mu vystrojila pohřeb, skutečnost hluboce vnitřně zasáhla. Možná i proto, že dopravní nehody nabyly tak časté jako dnes.
Ve Lhotě chybělo tenkrát jen pár dnů do hodů, které slaví na sv. Jakuba. Radostná nálada v dědině se nejspíš rychle změnila.

Malíř začal malovat, ale nedokončil. Smrt vyráží i štětec z rukou.
Člověk může začít a nedokončit, může přijet k sv. Antonínku a nevrátit se domů.
Buďme připraveni! Nevíme dne ani hodiny.

P. Šuránek do pamětní knihy tenkrát poznamenal:
… „Na evangelijní straně presbytáře je nedokončený obraz mistra Jano Köhlera: Smrt sv. Antonína. Malíř začal malovat, ale nedokončil. Smrt vyráží i štětec z rukou.
Člověk může začít a nedokončit, může přijet k sv. Antonínku a nevrátit se domů. Buďme připraveni! Nevíme dne ani hodiny. Ostr. Lhota vystrojila bohoslovci krásný pohřeb. 12 kněží a bohoslovců doprovodilo nebožtíka až ke kříži nad Ostr. Lhotu („na Lubech“), kde se s ním rozloučil spirituál P. Šuránek.
Prosil, až projde ohněm očistcovým, aby nezapomněl pomáhat kapli, kde naposledy adoroval svého Spasitele pod způsobou chleba.
I v Blatnici byla veliká vnitřní účast. Je to divný začátek – budování.“
 
P. Alois Kotek připravil do tisku řadu knih, které shromažďují texty P. Šuránka.
V Kukátkách 2 se jedna povídka týká právě Josefa Jemelky.
Zájemci si ji mohou přečíst zde

Mysleme ve svých modlitbách na všechny, kdo jsou na cestách.
Ať šťastně dojedou do cíle a v pořádku se vrátí zpět.
Vzpomeňme i na samotného Josefa.
Vyprošujme si nová kněžská a řeholní povolání.

Malý dovětek ...
Bratr, Alois Jemelka (1917-1988), se později v Ostrožské Lhotě v letech 1975 – 1988 stal farářem. (Za jeho působení se tedy konal v roce 1982 pohřeb P. Šuránka.)
Určitě nebylo lehké, žít v blízkosti místa, kde bratr zemřel. Nejspíš mu bylo častou připomínkou toho osudného dne. Vynořovaly se myšlenky, co mohl tenkrát udělat jinak… Dnes oba očekávají vzkříšení ve stejném hrobě na přerovském hřbitově.

 

Upomínka na pohřeb s prosbou o modlitbu.