#

Římskokatolická farnost
Blatnice pod Svatým Antonínkem

#

Další informace

    Aktuální informace

    Podzimní číslo našeho občasníku

    06.11.2019 - Poutník svatoantonínksý je občasník vydávaný Maticí svatoantonínkskou od roku 1999 pro potřebu svých členů a přátel poutního místa. Poslení číslo naleznte v příloze.Starší čísla jsou ke čtení připravena zdeSvé..

    Kněží prosili za vlastní posvěcení a s věřícími si připomněli život a odkaz P. Šuránka

    06.11.2019 - Kněží spolu s věřícími prosili první listopadvé úterý za vlastní posvěcení a připomněli si život a odkaz P. Antonína Šuránka. Hlavním celebrantem mše svaté byl Mons. Antonín Basler, pomocný biskup..

    Dušičková pouť uzavřela poutní sezonu

    28.10.2019 - Dušičkovou pouť provázelo nezvykle krásné slunečné počasí. Mši svatou za všechny zemřelé členy Matice svatoantonínské sloužil P. Antonín Bachan z Hluku.Přepis jeho promluvy a fotogalelerie zde Kaple je..

    Nový památník v Želivu nese slova P. Šuránka

    V letošním roce si připomínáme 30 let svobody.
    Je dobré si však připomínat i to, co se během doby totality dělo. Ne kvůli vyčítání, ale abychom nezapomínali a nedělali stejné chyby. Celá řada „obyčejných" lidí pocítila sílu vládnoucí strany. Někdo víc, druzí míň.
    Do rámce akcí, které se během roku k výročí konají, se může zařadit i odhalení nového památníku v želivském klášteře.
    V roce 1950 byl klášter zrušen a v následujících šesti letech sloužil jako internační tábor pro politicky nepohodlné kněze a řeholníky. Mezi 464 nespravedlivě vězněnými byl i P. Antonín Šuránek. A právě slova z jeho deníku, která v Želivu napsal, nese i nová připomínka obětem.
    První památník byl v Želivu odhalen v roce 2011.
     
    Článek online na Aktuálně.cz zde
     
    V želivském kostele Narození Panny Marie byl první srpnovou neděli odhalený nový památník, který připomíná stovky kněží a řeholníků vězněných v těchto místech v 50. letech minulého století. U odhalení památníku byl přítomný i jeho autor, slovenský výtvarník Svetozár Ilavský, který na památník vepsal slova Antonína Šuránka, jenž patřil mezi vězněné.

    Přestože komunisté knězi Antonínu Šuránkovi pořádně komplikovali život, on vůči nim nijak nezahořkl, a naopak ještě dával najevo, jak mu leží na srdci osud jeho jednotlivých věznitelů. Ať to bylo v situaci, kdy ho v padesátých letech násilím drželi na Želivě, nebo když mu později zakazovali pastorační činnost.

    Jeho slova soucitu a odpuštění si nakonec dnešní církevní představitelé vybrali jako citát na nový památník, který byl v želivském kostele odhalený na památku 464 kněží a řeholníků vězněných v místním internačním táboře v letech 1950 až 1956. Mimochodem, byl mezi nimi také František Tomášek, pražský arcibiskup a kardinál v letech 1977 až 1991.

    „Já se modlím denně za naše dozorce, za toho pána, který mě vyšetřoval ve vězení a vypravoval do Želiva, za všechny, kteří proti mně shánějí materiály, kteří mě zde budou prověřovat a vyšetřovat a odtud vyvážet, popřípadě soudit, abych ukázal, že jako katolický kněz nemám k nim žádnou nenávist, nýbrž že je naopak upřímně miluji a vyprošuji jim totéž co sobě," stojí Šuránkova slova v dolní části památníku, kterému dominuje ukřižovaný Kristus. Páter Šuránek, rodák z Ostrožské Lhoty na moravském Slovácku, si zachoval rovnou páteř a čisté svědomí po celý život, ne náhodou je kandidátem na blahořečení. Na kněze byl vysvěcen v roce 1926 v Olomouci a už o tři roky později byl jmenován spirituálem olomouckého kněžského semináře, kde působil až do komunistického převratu v roce 1948.

    O tom, jak s ním komunistická moc zacházela, svědčí to, že jej státní bezpečnost zatkla v červenci 1951 v kroměřížské nemocnici, kde ležel se zápalem plic. I přesto jej odvezla k výslechu do věznice v Uherském Hradišti a následně do Želiva. Zemřel ve svých osmdesáti letech v roce 1982. Prosíme o odpuštění, pokud jsme ublížili, žádal převor kláštera.

    Opat želivského kláštera Jaroslav Jáchym Šimek na začátku nedělní mše upozornil, že věznění duchovní vůbec nesměli do místního kostela a v táboře měli zatemněná okna tak, aby na kostel ani neviděli. Přesto podle opata necítili k věznitelům nenávist. „Měli otevřené srdce i vůči těmto lidem, kteří je tady pronásledovali, týrali a věznili. Přesto jim odpustili. Takovým vzorem byla veliká osobnost tohoto internačního tábora, monsignore Antonín Šuránek," řekl opat. Celá nedělní mše byla vedena v duchu smíření, což bylo patrné hned při prvních slovech převora želivského kláštera Tadeáše Róberta Spišáka.

    „Sestry a bratři, nechceme dnes pouze vzpomínat na smíření v roce 1968, vždyť smíření je potřebné v každé době. Vždycky se najde něco, co je potřeba odpustit, nebo za co je potřeba požádat o odpuštění," začal svou promluvu převor, který upozornil, že žádá o odpuštění za kněze, včetně želivských premonstrátů. „Přijměte tato slova za každého z kněží, který vás kdy zranil nebo vám ublížil. Ať pramen živé vody a uzdravení nyní teče ze zdroje smíření. Prosíme o odpuštění, kdy jsme mysleli na své pohodlí a nebyli schopni oběti. Kdy jsme byli egoisté, a mysleli pouze na sebe, ne na blaho našich věřících. Prosíme o odpuštění, když jsme byli zahořklí, zatrpklí, lhostejní, ironičtí, kdy jsme měli málo lásky a pochopení, soucitu a empatie. Prosíme o odpuštění, když někdo z vás hledal pomoc a dočkal se od nás zranění, nebo odmítnutí," pronášel mimo jiné Převor Tadeáš Róbert Spišák.

    Autorem památníku je slovenský výtvarník Svetozár Ilavský, který loni vytvořil v želivském kostele také obětní stůl. Kristus z nového památníku je zmenšeninou jeho Krista v nadživotní velikosti, který dominoval pódiu v Bratislavě, když v roce 2003 navštívil Slovensko Jan Pavel II., Ilavský na památník napsal také slova INM (in memoriam). „Jako by je ve spěchu vyškrábal některý z uvězněných větvičkou nebo kusem dřeva do země na památku, abychom nezapomněli," vysvětlil Ilavský.

    Text a foto Radek Bartoníček


    Fotogalerie